Exekuční činnost

Exekuční činností je nucený výkon exekučních titulů, které přiznávají věřiteli - osobě oprávněné - právo na plnění vůči dlužníkovi - osobě povinné. Je-li dlužník v prodlení s plněním svého dluhu dle exekučního titulu, může věřitel žádat ochranu svého práva a exekučním návrhem navrhnout zahájení exekuce.

Co je exekučním titulem a jaké jsou náležitosti podání exekučního návrhu, naleznete v sekci Pro oprávněné .

Hmotná zainteresovanost na výsledku exekuce a vysoká odborná úroveň exekutora jsou zárukou rychlého a zákonného postupu na cestě k uspokojení věřitelovy pohledávky, byť ani volba exekutora v případě absence majetku postižitelného exekucí na straně povinného nemusí nutně znamenat dosažení uspokojení věřitelovy pohledávky.

Exekuci na vymožení peněžité pohledávky lze vést:

  • srážkami ze mzdy a jiných příjmů
  • přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu a přikázáním jiné peněžité pohledávky
  • prodejem movitých věcí
  • prodejem nemovitých věcí nebo jejich správou
  • postižením jiných majetkových práv - např. podílu v obchodní společnosti apod.
  • postižením závodu
  • zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech.

Exekuci na vymožení výživného nezletilého lze také vést pozastavením řidičského oprávnění.

Exekuci na vymožení povinnosti ukládající nepeněžitou povinnost lze vést:

  • vyklizením
  • odebráním věci
  • rozdělením společné věci
  • provedením prací a výkonů, které se typicky vymáhají ukládáním peněžitých pokut.

Exekuci prodejem zástavy lze pro zajištěnou pohledávku provést prodejem zastavených movitých a nemovitých věcí.

Za exekuční činnost náleží soudnímu exekutorovi odměna, náhrada hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při vedení exekuce, náhrada za doručení písemností, a je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty, rovněž příslušná daň z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu. Toto soudnímu exekutorovi většinou hradí povinný jako náklady exekuce stanovené příkazem k úhradě nákladů exekuce.